Co je histogram a jak správně číst histogram
Jedním z největších přínosů digitální techniky ve fotografii je, že fotografovi dává možnost vidět snímek ihned po stisknutí spouště a také prohlédnout si jeho celkové tonální rozložení. Proto byste měli vědět, co je histogram a jak jej správně číst. Pak máte jako fotografové jistotu, že snímky jsou správně exponovány a že budete schopni je bez ztráty kvality zpracovat a vytisknout.
Co je tedy histogram? Je jedním z bezprostředních přínosů digitalizace fotografie a jeho přínos pro fotografa je okamžitý. Ovšem není samospasitelný, fotograf by totiž měl vědět několik důležitých věcí o tom, co vlastně histogram ukazuje, jak podle toho se správně rozhodnout a správně exponovat. A měl by vědět, jaká potenciální rizika se v histogramu skrývají.
Obsah
Pojďme si nejdříve říci a ukázat, jak histogram číst a v druhé části pak, na co si konkrétně dát pozor na příkladech.
Histogram znázorňuje rozložení a počet obrazových bodů v obraze pro jednotlivé RGB barvy nebo průměr (šedou)
Co je histogram
Jak správně číst histogram je důležitou součástí práce fotografa. Histogram je graf se dvěma osami, který ukazuje:
- na vodorovné ose rozložení tmavých tónů, středních tónů a světlých tónů. Vlevo se zobrazují tmavší a vpravo světlejší.
- na svislé ose se zobrazuje množství tónů – tedy, jak hodně je příslušných tmavých nebo světlých částí v obraze.
- Čím větší „kopeček“ na histogramu je, tím více příslušných tónů obraz obsahuje.
- Když je obraz tmavší (podexponovaný), nejvíce tónů se nachází na levé straně histogramu.
- Když je obraz světlejší (přeexponovaný), nejvíce tónů se nachází na pravé straně histogramu.
- Nejlepší je, když histogram má rovnoměrné rozložení stínů a světel v obraze, fotografie je pak kontrastní (ve spoustě případů ale může fotograf záměrně exponovat na světla nebo na stíny, o tom dále).
Každý bod obrazu (pixel) nabývá hodnot od 0 do 255 pro každou barvu RGB. Takže pokud se jedná o 100% jasnou červenou, její hodnota je 255,0,0 (R=255, G=0, B=0). Pokud se jedná o nejtmavější červenou 0,0,0, a je to už černá.
Jak správně číst histogram
Jak exponovat snímek, abychom měli jistotu, že bude možné jej snadno zpracovat a vyvolat v počítači?
Zásada číslo jedna v digitální fotografii je, že má být exponován tzv. “na světla”. To znamená, že z celého obrazu nesmí mít žádný bod hodnotu 255, 255, 255. Považuje se to tzv. přepal, tedy místo, že už bílá je bílá bez jakékoliv informace. Nemusí to být na škodu, ale v digitální fotografii se tomu snažíme vyhnout. Jen pro srovnání, pokud jsme fotili na film, světlá místa nám nevadila, protože na filmu se vždy dala nějaká informace získat, ikdyž to na první pohled vypadalo jako nejbělejší bílá.
Snímek byste měli exponovat „na světla“, ale tak, aby v něm nebyly přepaly, aby nepřesahoval pravou stranu histogramu.
V digitální fotografii byste tedy měli exponovat tak, aby vypadal histogram například takto:
Pokud máte fotografii s tímto rozložením stínů a světel, budete mít v dalším zpracování digitálních dat mnohem volnější ruce bez toho, že byste přicházeli o kvalitu fotografie.
Pokud jste začátečníci a nefotíte s pomocí expozimetru (lightmeter, flashmeter), je rozumné si přímo na místě zkontrolovat histogram a případně pro další fotografii upravit expoziční hodnoty na fotoaparátu (ISO nebo čas nebo clonu).
Na co si dát pozor při čtení histogramu
Je dobré být velice opatrný, když kontrolujete histogram ve fotoaparátu proto, že:
- Histogram zobrazený ve fotoaparátu je pouze histogram náhledu JPG, který se vytváří, pokud fotíte do RAW
- Je velice užitečné si nastavit zobrazování histogramu všech tří barevných kanálů
- Není dobré nechat histogram zasahovat do 10 procent od krajních hodnot světel a tmavých tónů
Příklady a vysvětlení histogramů
Je dobré si zapamatovat, jaké jsou typické histogramy pro různé scény. Naučíte se mnohem rychleji kontrolovat na místě svou fotku a také rozhodovat, zda jste správně exponovali a vaše expoziční hodnoty potřebují upravit.
Níže uvedu několik příkladů histogramů a vysvětlím, jak histogram odráží rozložení světlých a tmavých míst na fotografii.
Ideální rozložení tónů v histogramu
Na této skotské fotografii bych chtěl ukázat, jak jsem exponoval fotografii tak, abych docílil ideálního krajinářského rozložení světlých a tmavých tónů. Jak vidíte z fotografie z Fotoexpedice Skotsko, rozložení tónů je rovnoměrné. Nepřevažují ani tmavé ani světlé tóny, fotografie je vyvážená a divák je schopen snadno rozeznat v nejtmavších místech (les napravo dole) jednotlivé detaily a také v nejsvětlejších místech (obloha) existující strukturu a charakter mraků.
Ale nemusí to být vžd žádané. Pokud je vašim záměrem vykreslit scénu přirozeně, nemáte na scéně ostré slunce – tedy extrémně světlá a extrémně tmavá místa – měli byste exponovat do ideálního rozložení.
Ideální rozložení světlých a tmavých tónů
Pojďme si ukázat jiný příklad ideálního rozložení světlých a tmavých tónů v obrazu. Jedná se o fotografii pořízenou na extrémní několikaminutovou expozici, kdy jsem opět požadoval, aby v obraze zůstala kompletní kresba ve světlých i tmavých částech. Znamenalo to, že jsem musel čekat na ideální světlo, které osvítí celou krajinu.
Histogram pro zachování středních tónů
Histogram pro zachování světlých tónů
Dále vám ukážu jinou skotskou fotografii, kde jsem nutně potřeboval exponovat tak, abych zachoval světlé tóny = tedy v tomto příkladu oblohu a mraky, které dodávají fotografii na dramatičnosti. Jak jistě poznáte, jedná se o ikonické místo v Glen Etive, kde se 007 zastavil s Em, protože „ve Skotsku vyrůstal“. Říkáme, že fotografie je „exponována na světla“ nebo „exponovaná do světel“. Malý hrbolek v pravé části histogramu jsou právě ty tóny, které jsou zastoupeny tóny na obloze.
Histogram pro zachování tmavých tónů
Na dalším příkladu chci ukázat zcela opačný zájem, tedy lepší prokreslení stínů s tím, že pro vyřešení přepalů v obloze budu používat přechodový filtr. Takže expozici bez fitru s nastavím v:
- M manuálním expozičním režimu tak, abych měl správně exponované tmavé části snímku (což si ověříte na Live histogramu)
- A, P nebo T expozičním režimu tak, že provedu korekci expozice (+EV) do světel (pustím na snímač více světla). Více o korekcích najdete v jiném článku.
a následně nasadím šedý přechodový filtr s jemným přechodem a exponuji. Recenze mých filtrů značky NISI, které používám pro své focení najdete třeba v tomto PDF.
Všechny fotografie jsem exponoval na své poslední Fotoexpedici do Skotska. Jezdíme tam každý rok pravidelně. Pokud byste se chtěli přidat, můžete zde.