Glencoe, Highlands – 1. brána do pravého fotografického Skotska

Můžete procestovat celý svět, Island, Itálii, Indonésii, můžete tam udělat desítky tisíc fotografií, ale skotské Glencoe a Highlands navždy zůstane pro fotografa jedinečné, surové a neopakovatelné. Co v něm můžete jako fotograf krajiny najít? O tom je tento článek o fotografování ve Skotsku.

Překládáme vám několik článků, které budeme publikovat zde na fotoexpedice.cz postupně do konce listopadu. Ukážeme vám Skotko z fotografického pohledu; pohledu fotografa, který je na fotoexpedici nebo fotokurzu ve Skotsku. Představíme vám tuto drsnou a krásnou fotografickou krajinu a představíme vám místa, kam stojí za to jet fotografovat.

Do Skotska lítáme každý rok na 12 dní (více informací na stránce Fotoexpedice Skotsko).

Skotskem vás provede Martin Kamín, který vede také i tuto fotoexpedici.

Glencoe – uprostřed

Údolí Glencoe je pro Skoty a možná i celé Království nejvýznamnější turistickou lokalitou na vstupu do Highlands. Musím se vám přiznat, že ikdyž se tato krajina na první pohled tváří syrově a unyle, zažít tam  západ Slunce, rozbřesk nebo drsný liják, je hlubokým zážitkem – pro fotografa určitě.

Highlands také

Celé Highlands se prudce zvedají od moře směrem na východ a vytváří vrcholové panorama s nejvyššími vrcholy Skotska: Ben Nevis (1345 m. n. m.), Binnein Mor a pak přes údolí na jihu masívy Bidean Nam Bian (1150 m. n. m.) – vyslovuje se to poněkud složitě, ale přepis je tento: bit-yan nuhm beahn.

V údolí neustále potkáváte někoho s batohem na zádech, a nezáleží přitom na počasí. Potkáte tam také spoustu fotografů, kteří se tady učí fotografovat, protože ta krajina k fotokurzům a fotoworkshopům přímo vyzývá. Tak i proto máme pro tuto část Skotska vyhrazenu část našeho času, protože tam prostě musíte být více dní, než jen projíždět, to by jinak nemělo vůbec žádnou fotografickou cenu…

Ostrované jsou nesmírně otužilí a vytrvalí, a uvidět pobíhajícího chlapíka v tričku v 10 stupních je naprosto normální. Tuhle jsem tu potkal u silnice někoho, kdo čekal na odvoz, skoro sněžilo, bičující vítr, zima. Stál tam jen tak v tričku a něco hledal v mobilu. Cestou zpět, když jsem zjistil, že v tomhle počasí se opravdu nedá fotografovat krajina, tam ten člověk stál pořád! Bylo to o 45 minut později…

​V takovém počasí je už lepší zajet na základnu, vytáhnout notebooky a začít vyvolávat nějaké fotografie.

V Glencoe je spousta turistických tras kolem kopců až na vrcholy. Všechno si to tam ale musíte poctivě odšlapat. Například na Aonach Eagach Ridge je to už velice náročné stoupání.

Minimálně 4 dny

Když si jako fotografové dáte tak tři čtyří dny a povede se počasí – což si uvědomuji, že je ve Skotsku vlastně nesplnitelná podmínka – ale můžete mít štěstí a nafotit. Nemá cenu tam jet jen na jeden den, věřte mi. V rámci naší fotoexpedice tam máme vždy možnost být vícekrát.

Mám tam vytipovaných několik míst, která stojí za to fotografovat, na některá se dá prostě vyběhnout, ale abyste ráno chytili východ slunce ve 4 hodiny, musíte tak ve dvě vyrazit. Pro spoustu fotografů je to ale “poněkud nepohodlné”. Takže tam často stojíte sami, ale vlastně je to tak dobře.

Hory se mění do minuty, ani nestihnete doběhnout do auta vyměnit objektiv. Je to dáno tím, že přes údolí se táhne ze západu na východ, a to pochopitelně nahrává západnímu větru od moře. Jsou to někdy „fičáky“, že neudržíte stativ na nohách.

Jak jsem psal na začátku, Glencoe je významnou turistickou atrakcí, ale já vždy na naši fotoexpedici odbočuji do dalších glenů, třeba mám nejoblíbenější Glen Etieve, a to je na další den dva focení…

​Ubytování v můžete najít dole ve vesnici Glencoe, ale bacha na sezónu, bývá fakt plno, i v kempech, a hlavně draho, ikdyž za ty roky, co tam jezdím, se ceny poněkud umoudřily.