Fotografické setkání členů našich fotoexpedic v Praze, Kampa 2014
Je mi stále záhadou, proč se lidé tak rozdílných povolání a osudů dokážou společně bavit, a dobře pobavit, i přesto, že se měsíc neviděli. Přesto v jejich vztazích vidím kamarádství, vřelost, zájem a přání dobrého. A řeknu vám, to je obrovské štěstí být u toho.
Přesto jsem cítil, že to bylo tak nějak z radosti, že jsme se rádi viděli, že jsme si prošli tu úžasnou fotogenickou Kampu a něco i nafotili. Ostatně, na fotoexpediční FB a G+ už jste nějaké fotografie dali. Moc se na vás vždycky těším, a těší mě, že mi nosíte dobré zprávy, že mi vyprávíte o svých pracovních cestách, o zážitcích a vašem focení. A taky to, že i když Kampu máme všichni na dosah, dokážu vám taky něco málo předat při focení. A jen jediná věta vyslovená v kampské uličce: „Já to nechápu, jak ty ty věci vidíš, a vždycky v tom něco najdeš,“ mně přijde jako to nejlepší, co vám mohu předat ze svých fotografických zkušeností.
Děkuji za to, a těším se i příští rok 2015, že se spolu uvidíme a navzájem se obohatíme.
Martin Kamín